Ir al contenido

Che Guevara

Muishtij tik Wikiamachti

Ernesto Guevara de la Serna

[shikpata | Shikpata ne tajkwilulchin]

Kaj tiktuketytiat “El Che Guevara” nesik se tunal majtakti nawi pal ne metzti chikwasen tik ne shiwit se shikipil chiknawi tzunti se pual chikyey (1928) tik ne techan Rosario takutun ipal tutakyu tik ne italyu Argentina.

Yaja se wey tapajtiani, tawawasuani[1] , tasumani mutechan[2] , políticoj wan yaja kipia ideologíaj comunistaj katka.

Ernesto Che Guevara_foto de Alberto Korda

Ne itekiw: tay kichiwki?

[shikpata | Shikpata ne tajkwilulchin]

Yaja kinchiwki miak ajamachti:

[shikpata | Shikpata ne tajkwilulchin]
  • NOTAS DE VIAJE (Diarios de motocicleta) se shikipil chiknawi tzunti ume pual majtakti se - se shikipil chiknawi tzunti ume pual majtakti ume (1951-1952).
  • PASAJES DE LA GUERRA REVOLUCIONARIA se shikipil chiknawi tzunti yey pual yey (1963).
  • CHE GUEVARA PRESENTE: UNA ANTOLOGIA MINIMA se shikipil chiknawi tzunti ume pual majtakti chikwey - se shikipil chiknawi tzunti yey pual chikume (1958-1967).
  • DIARIO DE BOLIVIA se shikipil chiknawi tzunti yey pual chikwasen - se shikipil chiknawi tzunti yey pual chikume (1966-1967).

Yaja tajtaketzki ipanpa:

  • Lo que aprendimos y lo que enseñamos. se shikipil chiknawi tzunti ume pual majtakti chiknawi (1959).
  • Palabras en el duelo de los compañeros J. Abrahantes y J. Villa. se shikipil chiknawi tzunti ume pual majtakti chiknawi (1959).
  • Reforma universitaria y revolución. se shikipil chiknawi tzunti ume pual majtakti chiknawi (1959).
  • Discurso en la concentración ante el Palacio Presidencial. se shikipil chiknawi tzunti ume pual majtakti chiknawi (1959).
  • ¿Qué es un "guerrillero"? se shikipil chiknawi tzunti ume pual majtakti chiknawi (1959).
  • Discurso al recibir el doctorado honoris causa de la Universidad Central de las Villas. se shikipil chiknawi tzunti ume pual majtakti chiknawi (1959).
  • Discurso en "El Pedrero". se shikipil chiknawi tzunti ume pual majtakti chiknawi (1959).
  • Proyección social del Ejército Rebelde. se shikipil chiknawi tzunti ume pual majtakti chiknawi (1959).
  • Las ametralladoras en el combate defensivo. se shikipil chiknawi tzunti yey pual (1960).
  • Discurso en la reunión del CIES en Punta del Este  se shikipil chiknawi tzunti yey pual se (1961).
  • Contra el burocratismo. se shikipil chiknawi tzunti yey pual yey (1963).
  • Sobre el sistema presupuestario de financiamiento. se shikipil chiknawi tzunti yey pual nawi (1964).
  • El socialismo y el hombre en Cuba. se shikipil chiknawi tzunti yey pual makwil (1965).
  • Mensaje a los pueblos del mundo a través de la Tricontinental se shikipil chiknawi tzunti yey pual chikume (1967).

Ne ichtakal itunal:

[shikpata | Shikpata ne tajkwilulchin]

Ne inan itukey katka Celia de la Serna, yaja se Argentinachanej katka. wan ne iteku itukey katka Ernesto Guevara. Yaja se Argentinachanej katka.

Yaja kipia makwil ipijpipil katka.

Ne ipijpipil intukey Aleida Guevara, Celia Guevara, Camilo Guevara, Ernesto Guevara wan Hilda Guevara katka. Wan mumachtij pal muchiwki se tapajtiani tik ne wey tamachtiluyan Buenos Aires, Argentina(universidad) wan kiski tik ne shiwit se chikipil chiknawi tzunti ume pual majtakti yey(1953).


Yaja mikik se tunal chiknawi pal ne metzti majtakti tik ne shiwit se shikipil chiknawi tzunti yey pual chikume (9/10/1967) tik ne techan La Higuera takutun ipal tutakyu tik ne italyu Bolivia.

  1. Escritor
  2. Luchador social, Luchador por su pueblo

https://es.wikipedia.org/wiki/Che_Guevara

http://scielo.sld.cu/scielo.php?script=sci_arttext&pid=S0045-91782004000100002

https://es.wikipedia.org/wiki/Che_Guevara_(fotograf%C3%ADa)

https://www.marxists.org/espanol/guevara/escritos/index.htm

https://www.lavanguardia.com/libros/autores/ernesto-che-guevara-52689